Uff, včera k jedenácté hodině večer jsem odevzdal poslední předvánoční práce do školy. Deathline byl v příslovečných "za pět dvanáct" čili 23:55. Odevzdávalo se duplicitně do ELFu (elearning portál) a ISu (informační systém). Při druhé odevzdávce mi vypadl net a já chytal nerva. Nakonec to zpravil druhý restart modemu a odevzdání se zadařilo. Bylo to celkem o fous :)
Masakr největší, to o čem jsem si myslel, že budu mít za 2-3 hodinky sfouknutý se ukázalo prací na hodně perný víkend a i tak mám ke kvalitám odevzdaného ...ehm..."díla" řadu výhrad, tak jsem zvědav, s jakou se potáži u zkoušky o_O
Teď si dám pár dní oraz a začínám šprtat, zkouškový za dveřmi a v hlavě prázdno jak ve státní pokladně. Ale o tom zase někdy jindy.
Smysl tohoto postu? Žádný není, jen jsem to potřeboval ze sebe dostat ^_^.
Za odměnu jdu večer na 3D verzi Avatara, tak se opravdu těším.
pondělí, 21. prosince 2009
sobota, 19. prosince 2009
Kde končí hranice lidské demence?
Zkraje se omlouvám případným problematiky znalým čtenářům za nemístné použití slova demence v nadpisu. Proč to? "Cosi shnilého ve státě dánském" bych volně parafrázoval jako "Co se to děje v poslední době na VCH?".
Čas od času se objeví nějaký nestandardní jedinec, který potřebuje dokázat sobě a světu jak je velkoúžasný, super a ... jenže to dělá nepříliš šťastným, avšak mnohdy o to zábavnějším, způsobem. Nadávky, urážky, slovní napdání, vůlgarizmy (kroužek nad u není překlep).
Měli jsme už na fóru podivné patróny: Fo, Skenerz, G-Unit, Misa, Kory... Většina z nich dostala BAN a byl klid, někteří se zřejmě poučili. Třeba Skenerz, přestože tropil neuvěřitelné scény a vyhrožoval kde čím, je dnes v podstatě bezproblémový návštěvník, uživatel.
Dnes, víceméně jen ze zvyku a zběžně, kouknu na VCH a nestačím se divit. Uživatel JasonX16 , kterého jsem zaregistroval cca 14 dní zpět, se naváží do modů, napadá, nadává. Přirovnává mody k bolševikům, komunistům atp. A to je to člověk co tenhle systém nikdy nezažil a dočetl se o něm maximálěn na wikipedii.
Na jednu stranu úsměvné, na druhou stranu smutné. Člověk, co netuší, jak "tehdy" bylo, vyskakuje, držkuje a s vědomím vlastní neotřesitelné pravdy jde proti proudu, proti všem. To je buď mimořádně odvážné nebo mimořádně hloupé. Těžko říct, co z toho je lepší/horší varianta.
Na jednu stranu o nic nejde, osobně vnímám takový výstřelek jako určité zpestření jinak poklidných vod VCH, ale je mi z toho trochu smutno. V 25 se nepovažuju za starého, zakládám si na tom, že jsem (doufám) stále ještě duší kluk a snaýím se nebýt "moc dospělý", ale to co předvádí dnešní "mládež", to mi občas hlava nebere.
Proč? Vždyť to není ani zábavné, já v šestnácti seděl s kámošema u kompu, trajdali jsme po okolí, naháněli holky, pořádali první puberťácká pijatiky s krabicovým vínem, ale bavit se "vysíráním" lidí, nás snad ani nikdy nenapadlo.
Ano, k VCH mám celou řadu výhrad a jen seznam by vydal na menší monografii, ano k některým modům, potažmo teď mluvím o Adderovi, mám výhrady obdobného rozsahu a imho to celkově moc hrotí, ale tak jako v reálném světě, i v tom virtuálním snad fungují nějaká pravidla, ne? A pravidla jsou od toho, aby se dodržovala.
S úsměvem vzpomínám, jak jsem se těšil, až mi bude 10, to byl takový milník, kdy už jsem nebyl dítě, ale byl "chytrý", s vlastním rozoumkem, který respektovala i dospělá část rodiny, pak mi bylo 12, to už jsem mohl jezdit v autě ve předu a připadal si "dospělý", v 15 občanka, samozřejmě v 18 řidičák, první auto... a stejně jsme byli mladí zobáci, děcka. Není to o věku, ale o mentalitě. I když vzpomínky budu mít určitě zreslené, dělali jsme různý ptákoviny, ale "takhle" blblí jsme snad fakt nebyli...
...to co dnes předvádí někteří "šestnáctiletí" mě docela fascinuje. Naše generace, když byl průser, dostala jednu zprava, jednu zleva, třetí jsme chytli o futro a bylo po problému. Volnost je fajn, ale moc volnosti zřejmě ne.
Nejhorší na tom všm mi přijde, že netuším co by s tím šlo dělat. Každý vnímá hranici svobody trochu jinak a to co je pro někoho zcela v pořádku, jiný vnímá na hraně a další označí za zcela mimo pravidla.
Jiná alternativa než VCH není a popravdě, občas mě to i trochu mrzí. Vadí mi frakce a "fankluby", které se na VCH formují, jak se lidi jsou schopní kvůli totální krávovině zhádat přes tři stránky... mrzí mě, že lidi, kterých si vážím a které mám jinak rád, zvlášť v poslední době - pění, nerví, jsou agresivní... on to je třeba jeden příspěvek z 50, ale o to víc to práskne přes oko, když od člověka očekávám nějaký přínosný, obsahově hodnotný komentář a místo toho je tam jednořádková blitka čišící arogancí, s navrch přidanou urážkou.
Jako by se někam ztrácela elementární lidská slušnost.
Chlapácké poplácávání po rameni, jak je něco dobře i když není je "sucks", strhat někomu příspěvek, jen proto, že s ním nesouhlsím, je stejně "sucks". Nečíst pořádně co píše druhý je taky "sucks". Ignoruju tím názor druhého. A mlet si svoji bez ohledu na druhé je ... áno... "sucks".
Diskuzní fórum je od slova "diskuze" a diskuze = věcný rozhovor několika osob nad určitým tématem, jehož cílem není rozhodovat, nýbrž věc pečlivě rozebrat z různých stránek, shromáždit argumenty a případně připravit půdu pro racionální rozhodnutí.
Bylo by fajn si toto čas od času uvědomit.
Když to po sobě pročítám, koukám, že se mi myšlenky jaksi rozutekly, a to oc mělo být krátkým povzdechnutím na dva odstavce jaksi nabobtnalo. Mazat už to nebudu a přepisovat tuplem ne, třeba si z toho někdo něco sám vybere ;)
Asi to vzhledem k rozsahu předchozího textu bude znít nepravděpodobně, ale - nehrotím to. Jak jsem psal už dříve, neřeším věci, které nemohu ovlivnit, ale není mi jedno, co se kolem mě děje.
Nic, noc je ještě mladá, jdu zase datlit věci do školy. Proč musí být deathliny večer o víkendu? A ještě před Vánocemi. Ach jo :(
Čas od času se objeví nějaký nestandardní jedinec, který potřebuje dokázat sobě a světu jak je velkoúžasný, super a ... jenže to dělá nepříliš šťastným, avšak mnohdy o to zábavnějším, způsobem. Nadávky, urážky, slovní napdání, vůlgarizmy (kroužek nad u není překlep).
Měli jsme už na fóru podivné patróny: Fo, Skenerz, G-Unit, Misa, Kory... Většina z nich dostala BAN a byl klid, někteří se zřejmě poučili. Třeba Skenerz, přestože tropil neuvěřitelné scény a vyhrožoval kde čím, je dnes v podstatě bezproblémový návštěvník, uživatel.
Dnes, víceméně jen ze zvyku a zběžně, kouknu na VCH a nestačím se divit. Uživatel JasonX16 , kterého jsem zaregistroval cca 14 dní zpět, se naváží do modů, napadá, nadává. Přirovnává mody k bolševikům, komunistům atp. A to je to člověk co tenhle systém nikdy nezažil a dočetl se o něm maximálěn na wikipedii.
Na jednu stranu úsměvné, na druhou stranu smutné. Člověk, co netuší, jak "tehdy" bylo, vyskakuje, držkuje a s vědomím vlastní neotřesitelné pravdy jde proti proudu, proti všem. To je buď mimořádně odvážné nebo mimořádně hloupé. Těžko říct, co z toho je lepší/horší varianta.
Na jednu stranu o nic nejde, osobně vnímám takový výstřelek jako určité zpestření jinak poklidných vod VCH, ale je mi z toho trochu smutno. V 25 se nepovažuju za starého, zakládám si na tom, že jsem (doufám) stále ještě duší kluk a snaýím se nebýt "moc dospělý", ale to co předvádí dnešní "mládež", to mi občas hlava nebere.
Proč? Vždyť to není ani zábavné, já v šestnácti seděl s kámošema u kompu, trajdali jsme po okolí, naháněli holky, pořádali první puberťácká pijatiky s krabicovým vínem, ale bavit se "vysíráním" lidí, nás snad ani nikdy nenapadlo.
Ano, k VCH mám celou řadu výhrad a jen seznam by vydal na menší monografii, ano k některým modům, potažmo teď mluvím o Adderovi, mám výhrady obdobného rozsahu a imho to celkově moc hrotí, ale tak jako v reálném světě, i v tom virtuálním snad fungují nějaká pravidla, ne? A pravidla jsou od toho, aby se dodržovala.
S úsměvem vzpomínám, jak jsem se těšil, až mi bude 10, to byl takový milník, kdy už jsem nebyl dítě, ale byl "chytrý", s vlastním rozoumkem, který respektovala i dospělá část rodiny, pak mi bylo 12, to už jsem mohl jezdit v autě ve předu a připadal si "dospělý", v 15 občanka, samozřejmě v 18 řidičák, první auto... a stejně jsme byli mladí zobáci, děcka. Není to o věku, ale o mentalitě. I když vzpomínky budu mít určitě zreslené, dělali jsme různý ptákoviny, ale "takhle" blblí jsme snad fakt nebyli...
...to co dnes předvádí někteří "šestnáctiletí" mě docela fascinuje. Naše generace, když byl průser, dostala jednu zprava, jednu zleva, třetí jsme chytli o futro a bylo po problému. Volnost je fajn, ale moc volnosti zřejmě ne.
Nejhorší na tom všm mi přijde, že netuším co by s tím šlo dělat. Každý vnímá hranici svobody trochu jinak a to co je pro někoho zcela v pořádku, jiný vnímá na hraně a další označí za zcela mimo pravidla.
Jiná alternativa než VCH není a popravdě, občas mě to i trochu mrzí. Vadí mi frakce a "fankluby", které se na VCH formují, jak se lidi jsou schopní kvůli totální krávovině zhádat přes tři stránky... mrzí mě, že lidi, kterých si vážím a které mám jinak rád, zvlášť v poslední době - pění, nerví, jsou agresivní... on to je třeba jeden příspěvek z 50, ale o to víc to práskne přes oko, když od člověka očekávám nějaký přínosný, obsahově hodnotný komentář a místo toho je tam jednořádková blitka čišící arogancí, s navrch přidanou urážkou.
Jako by se někam ztrácela elementární lidská slušnost.
Chlapácké poplácávání po rameni, jak je něco dobře i když není je "sucks", strhat někomu příspěvek, jen proto, že s ním nesouhlsím, je stejně "sucks". Nečíst pořádně co píše druhý je taky "sucks". Ignoruju tím názor druhého. A mlet si svoji bez ohledu na druhé je ... áno... "sucks".
Diskuzní fórum je od slova "diskuze" a diskuze = věcný rozhovor několika osob nad určitým tématem, jehož cílem není rozhodovat, nýbrž věc pečlivě rozebrat z různých stránek, shromáždit argumenty a případně připravit půdu pro racionální rozhodnutí.
Bylo by fajn si toto čas od času uvědomit.
Když to po sobě pročítám, koukám, že se mi myšlenky jaksi rozutekly, a to oc mělo být krátkým povzdechnutím na dva odstavce jaksi nabobtnalo. Mazat už to nebudu a přepisovat tuplem ne, třeba si z toho někdo něco sám vybere ;)
Asi to vzhledem k rozsahu předchozího textu bude znít nepravděpodobně, ale - nehrotím to. Jak jsem psal už dříve, neřeším věci, které nemohu ovlivnit, ale není mi jedno, co se kolem mě děje.
Nic, noc je ještě mladá, jdu zase datlit věci do školy. Proč musí být deathliny večer o víkendu? A ještě před Vánocemi. Ach jo :(
čtvrtek, 17. prosince 2009
pátek, 11. prosince 2009
Vzhůru do oblak
Vzhůru do oblak je příběh o 78letém prodejci balónků Carlovi Fredricksenovi, který si splní celoživotní sen o cestách a dobrodružstvích, když na svůj domek přiváže tisíce balónků a odletí s ním do divočiny Jižní Ameriky. Až pozdě zjistí, že se k němu potají připojil nadšený osmiletý skautík Russell, který mu snahou „za každou cenu pomoci starým lidem“ otravuje doposud poklidný život.
Vzhůru do oblak je již desátým celovečerním počinem studia Pixar a nutno dodat, že počinem nadmíru zdařilým.
Hned na začátku děje je divák konfrontován s dosavadním životem Carla a Ellie, jeho zesnulé manželky. Úvodní čtvrthodinka filmu hraje okatě na city a daří se jí strhnout diváka na stranu nespokojeného morouse Carla. Tento úvodní příběh, který fakticky uvádí diváka do filmu by sám o sobě obstál jako naprosto luxusní krátkometrážní animák. Snoubí se v něm perfektní zpracování, výtvarná stylizace, někdy až naivní scény, které lze pejorativně označit za prvoplánové dojáky. Nejedno oko nezůstane suché, při radostech i starostech, které přináší život. Vzhůru do oblak je první film, který mě dokázal rozplakat.
S objevením malého Russela je zbytek filmu – v porovnání se zmíněným retro začátkem – pouze slabý odvar. A to ze sebe Pixaři ždímají maximum.
Obstojný příběh o touze, snech a rozdílném pohledu na život. Konfrontace bezstarostného kluka a staříka, který má již život za sebou. Standardně vysoká, to jest dech beroucí, úroveň zpracování. Humor pro malé i velké diváky, poetičnost vyprávění, napětí i akce... to vše dělá ze Vzhůru do oblak jednoznačně animák roku a divák z něj musí odcházet minimálně velmi potěšen. Měl by.
Nelze se však ubránit myšlence, že po vážném a smutném začátku autoři příliš tlačí na pilu a snaží se bavit diváka za každou cenu. Některé scény tak působí přinejmenším křečovitě až zbytečně a film by se bez nich obešel. V kontrastu s komediálními prvky pak působí nastolení zcela vážných témat. Smrt, rozvod, nezájem o rodinu, morálka společnosti, honba za ziskem. To vše jsou myšlenky, které dětský divák nemá šanci pochopit a jsou tak určeny výhradně dospělým. I přes řadu gagů a u rodinného filmu zřejmě povinný americký happyend, bych neoznačil Vzhůru do oblak za veselý film, ale spíše za netuctovou výraznou hořko-sladkou komedii o životě.
Vzhůru do oblak je jeden z prvních masových filmů, které využívají 3D brýle. Zatímco Doba ledová 3 byla po větší část filmu rozplizlá a autoři se zřejmě teprve učili zacházet s novou technologií, Vzhůru do oblak poskytne o poznání kvalitnější zážitek. V úvodních scénách je sice dojem prostoru vytvářen pouze na úrovni 3-5 vrstev a iluze prostoru je při troše pozornosti dosti chatrná, to se ovšem mění během leteckých bitev, které dokáží dokonale strhnout a přenést přímo do středu dění.
Na snímku je vidět až maniakální snaha po detailu. Na každém sebemenším místě je nějaká textura, detaily v modelech i prostředí dosahují až absurdních rozměrů. Vše perfektně promyšlené, některých kousků a odkazů si napoprvé snad ani nelze všimnout.
Výtvarný styl hodnotím jako velmi povedený. Na jedné straně komixová stylizace, zjednodušení a zkratka, na straně druhé uvěřitelnost charakterů, detailní věrně působící textury, práce se světlem a až zarážející podoba s předlohami. Carl Fredricksen tak opravdu působí jako by jej hrál zesnulý Walter Matthau. Tento na první pohled nesourodý koktejl komixu a reality působí překvapivě kompaktně a vytváří dosud neviděné vizuální hody.
Příjemně pak potěšila úroveň českého dabingu, zejména Pavel Liška coby Dog je naprosto excelentní. Prostorový zvuk a perfektní hudba jen umocňují nevšední audiovizuální zážitek.
Přestože lze mít ke Vzhůru do oblak celou řadu připomínek a film působí místy lehce křečovitě, je jako celek vysoce nad průměrem a zcela válcuje další letošní animované hity. Devítka, Doba ledová 3, Zataženo, místy trakaře, G-force – všechny tyto pokusy zůstávají dalece ve stínu tohoto počinu. Nebojím se říct - navzdory famóznímu druhému Shrekovi, Madagaskaru a Příběhu žraloka - nejlepší animovaný film co dosud vyšel.
Vzhůru do oblak je již desátým celovečerním počinem studia Pixar a nutno dodat, že počinem nadmíru zdařilým.
Hned na začátku děje je divák konfrontován s dosavadním životem Carla a Ellie, jeho zesnulé manželky. Úvodní čtvrthodinka filmu hraje okatě na city a daří se jí strhnout diváka na stranu nespokojeného morouse Carla. Tento úvodní příběh, který fakticky uvádí diváka do filmu by sám o sobě obstál jako naprosto luxusní krátkometrážní animák. Snoubí se v něm perfektní zpracování, výtvarná stylizace, někdy až naivní scény, které lze pejorativně označit za prvoplánové dojáky. Nejedno oko nezůstane suché, při radostech i starostech, které přináší život. Vzhůru do oblak je první film, který mě dokázal rozplakat.
S objevením malého Russela je zbytek filmu – v porovnání se zmíněným retro začátkem – pouze slabý odvar. A to ze sebe Pixaři ždímají maximum.
Obstojný příběh o touze, snech a rozdílném pohledu na život. Konfrontace bezstarostného kluka a staříka, který má již život za sebou. Standardně vysoká, to jest dech beroucí, úroveň zpracování. Humor pro malé i velké diváky, poetičnost vyprávění, napětí i akce... to vše dělá ze Vzhůru do oblak jednoznačně animák roku a divák z něj musí odcházet minimálně velmi potěšen. Měl by.
Nelze se však ubránit myšlence, že po vážném a smutném začátku autoři příliš tlačí na pilu a snaží se bavit diváka za každou cenu. Některé scény tak působí přinejmenším křečovitě až zbytečně a film by se bez nich obešel. V kontrastu s komediálními prvky pak působí nastolení zcela vážných témat. Smrt, rozvod, nezájem o rodinu, morálka společnosti, honba za ziskem. To vše jsou myšlenky, které dětský divák nemá šanci pochopit a jsou tak určeny výhradně dospělým. I přes řadu gagů a u rodinného filmu zřejmě povinný americký happyend, bych neoznačil Vzhůru do oblak za veselý film, ale spíše za netuctovou výraznou hořko-sladkou komedii o životě.
Vzhůru do oblak je jeden z prvních masových filmů, které využívají 3D brýle. Zatímco Doba ledová 3 byla po větší část filmu rozplizlá a autoři se zřejmě teprve učili zacházet s novou technologií, Vzhůru do oblak poskytne o poznání kvalitnější zážitek. V úvodních scénách je sice dojem prostoru vytvářen pouze na úrovni 3-5 vrstev a iluze prostoru je při troše pozornosti dosti chatrná, to se ovšem mění během leteckých bitev, které dokáží dokonale strhnout a přenést přímo do středu dění.
Na snímku je vidět až maniakální snaha po detailu. Na každém sebemenším místě je nějaká textura, detaily v modelech i prostředí dosahují až absurdních rozměrů. Vše perfektně promyšlené, některých kousků a odkazů si napoprvé snad ani nelze všimnout.
Výtvarný styl hodnotím jako velmi povedený. Na jedné straně komixová stylizace, zjednodušení a zkratka, na straně druhé uvěřitelnost charakterů, detailní věrně působící textury, práce se světlem a až zarážející podoba s předlohami. Carl Fredricksen tak opravdu působí jako by jej hrál zesnulý Walter Matthau. Tento na první pohled nesourodý koktejl komixu a reality působí překvapivě kompaktně a vytváří dosud neviděné vizuální hody.
Příjemně pak potěšila úroveň českého dabingu, zejména Pavel Liška coby Dog je naprosto excelentní. Prostorový zvuk a perfektní hudba jen umocňují nevšední audiovizuální zážitek.
Přestože lze mít ke Vzhůru do oblak celou řadu připomínek a film působí místy lehce křečovitě, je jako celek vysoce nad průměrem a zcela válcuje další letošní animované hity. Devítka, Doba ledová 3, Zataženo, místy trakaře, G-force – všechny tyto pokusy zůstávají dalece ve stínu tohoto počinu. Nebojím se říct - navzdory famóznímu druhému Shrekovi, Madagaskaru a Příběhu žraloka - nejlepší animovaný film co dosud vyšel.
čtvrtek, 10. prosince 2009
e-death
Včera mi klekl systém. Komplet, hned a bez výstrahy. Po roce s půl provozu tak poprvé odešly Visty do křemíkového pekla :) Dnes mě čeká reinstal. Před tím budu muset ještě vytáhnout "nějak" z disku data. Nejdůležitější věci mám sice zazálohované, ale záloha je přeci jen už 14 dní stará a o nová data bych přišel jen nerad. Navíc mám na disku pěkně pohromadě kompletní sbírku starších prací včetně psd souborů.
Nemáte někdo tip, jak rozumně (tj, bezpracně a automaticky) zálohovat pravidelně půl terabajtu dat? Externí disk aspoň zatím nevlastním, ale zřejmě se tomu neubráním, RAID pole by tohle vyřešilo. Připojení k internetu doma nemám :(, takže online zálohování není možné.
Nejvíc mě prudí zase dvoudenní instalace všech podpůrných programů, kodeků a záplatování. Zlatej linux, v tomto směru, tam není za 40 minut co řešit.
No nic, jsou horší věci na světě :)
Nemáte někdo tip, jak rozumně (tj, bezpracně a automaticky) zálohovat pravidelně půl terabajtu dat? Externí disk aspoň zatím nevlastním, ale zřejmě se tomu neubráním, RAID pole by tohle vyřešilo. Připojení k internetu doma nemám :(, takže online zálohování není možné.
Nejvíc mě prudí zase dvoudenní instalace všech podpůrných programů, kodeků a záplatování. Zlatej linux, v tomto směru, tam není za 40 minut co řešit.
No nic, jsou horší věci na světě :)
středa, 9. prosince 2009
Ještě studuji. Zatím.
Uff, před chvílí jsem elektronicky odevzdal poslední letošní rešerše. Pokud nebude nějaký zásadní problém s jejich kvalitou (neměl by, dělal jsem je opravdu poctivě), jsem stále ještě student. Ještě mi zbývá dodělat asi 5 věci, ale na ty mám "až" do 20. resp 24. prosince, takže ty bych snad měl tak nějak přes nadcházející víkendy stihnout. Je to mazec. V pátek jdu naposled do školy.
Celkem mě to zmáhá. Práce, druhá práce, zařizování svatby, studium... Studium je docela hustý síto. Začínalo nás 100, po dvou měsících (říjen, listopad) je nás 44, čekám, že v této vlně, která dnes končí, zase pár lidí odpadne. A to ještě nebyla jediná zkouška. To pak teprve začne pořádná sranda, jen mám tušení, že se u toho moc smát nebudu.
Ale co už, dal jsem se na vojnu, tak musím bojovat. Kdyby se nějakým nedopatřením na tento web dostal i Jakub Macek, tak jej tímto zdravím a přeji mu hezké počtení :) Moc zajímavý člověk, mimochodem.
V pátek si jdeme se spolužáky posedět do hospůdky s příznačným názvem "Pod obrazy", nepochybuji ani v nejmenším, že přesně v téhle fázi se budeme k večeru všichni nacházet. Čas od času je prostě potřeba "vyresetovat hlavu" ...když už studujeme tu kyberkulturu ^_^
Celkem mě to zmáhá. Práce, druhá práce, zařizování svatby, studium... Studium je docela hustý síto. Začínalo nás 100, po dvou měsících (říjen, listopad) je nás 44, čekám, že v této vlně, která dnes končí, zase pár lidí odpadne. A to ještě nebyla jediná zkouška. To pak teprve začne pořádná sranda, jen mám tušení, že se u toho moc smát nebudu.
Ale co už, dal jsem se na vojnu, tak musím bojovat. Kdyby se nějakým nedopatřením na tento web dostal i Jakub Macek, tak jej tímto zdravím a přeji mu hezké počtení :) Moc zajímavý člověk, mimochodem.
V pátek si jdeme se spolužáky posedět do hospůdky s příznačným názvem "Pod obrazy", nepochybuji ani v nejmenším, že přesně v téhle fázi se budeme k večeru všichni nacházet. Čas od času je prostě potřeba "vyresetovat hlavu" ...když už studujeme tu kyberkulturu ^_^
pátek, 4. prosince 2009
Kolonie: Phobos - nové screenshoty
Screenshoty z aktuální verze hry. na první pohled hra trošku hra potemněla, ve skutečnosti je však výrazně přehlednější než dříve. Ukazatelů v levém horním rohu si nevšímejte, to jsou moje pomocné testovací proměnné. Na prvních dvou snímcích je vidět nová grafika kupolí, podle mého povedenější než původní. Poupravil jsem lehce výbuchy, na screenech to není moc vidět, ale vypadají zase o trochu lépe.
středa, 2. prosince 2009
Kolonie: Phobos, dílčí pokroky
Poupravil jsem rychlost střel ve hře, hra je teď rychlejší, akčnější a o něco málo těžší. Hra se také lehce posunula víc od taktické "simulace" ke svižnější "arkádě"... na screenu jsou teď celkem slušná jatka, kdy kolikrát není přes výbuchy vidět, co se děje. Ať nad tím přemýšlím z kteréhokoli úhlu pohledu, nevnímám to jako špatnou věc ^_^.
Konečně mám od Druida kompletní příběh, který bude provázet kampaní. Teď jej jen nacpat do hry, to je otázka chvilky. Zbývá doladit vizuální efekty výbuchů, se kterými nejsem ještě úplně spokojen, zároveň přitom potrénuji efekty na GZ II. Chtěl bych hlavně přidat termické efekty - žhnoucí vzduch a tlakové vlny, v nastavení hry s nimi počítám už od začátku. Snad se mi povede se s tím nějak poprat.
Drobného grafického upgradu se ještě dočká kolonie a polymerové koule, které jí udržují atmosféru. Včera jsem poladil drobné změny v interfacu, příchozí zprávy a obrazovku pro vykreslování příběhu - nic zásadního, pouze grafické detaily a možnost odklikávat zprávy myšítkem.
Zčásti mám už hru i ozvučenou, zbývá ještě zhruba polovina zvuků a komplet celá hudba.
Tak jako u všech mých projektů se i u Kolonie vývoj lehce protahuje, což mi nedělá moc dobře. Dal jsem sám sobě závazek, že hra vyjde letos. A to chci do Vánoc stihnout ještě jednu maličkou hříčku co se mi povaluje už 2-3 týdny v hlavě a dorazit grafiku pro Two Colonies od Akhery a nějaké menší práce pro Bullet catchera. Tuším, že Vánoce budou převážně pracovní (a jsem za to rád, u téhle práce si naprosto nejlépe odpočinu - jak duševně, tak fyzicky)
Smyslem tohoto příspěvku je říct, že práce na Kolonii stále pokračují.
Konečně mám od Druida kompletní příběh, který bude provázet kampaní. Teď jej jen nacpat do hry, to je otázka chvilky. Zbývá doladit vizuální efekty výbuchů, se kterými nejsem ještě úplně spokojen, zároveň přitom potrénuji efekty na GZ II. Chtěl bych hlavně přidat termické efekty - žhnoucí vzduch a tlakové vlny, v nastavení hry s nimi počítám už od začátku. Snad se mi povede se s tím nějak poprat.
Drobného grafického upgradu se ještě dočká kolonie a polymerové koule, které jí udržují atmosféru. Včera jsem poladil drobné změny v interfacu, příchozí zprávy a obrazovku pro vykreslování příběhu - nic zásadního, pouze grafické detaily a možnost odklikávat zprávy myšítkem.
Zčásti mám už hru i ozvučenou, zbývá ještě zhruba polovina zvuků a komplet celá hudba.
Tak jako u všech mých projektů se i u Kolonie vývoj lehce protahuje, což mi nedělá moc dobře. Dal jsem sám sobě závazek, že hra vyjde letos. A to chci do Vánoc stihnout ještě jednu maličkou hříčku co se mi povaluje už 2-3 týdny v hlavě a dorazit grafiku pro Two Colonies od Akhery a nějaké menší práce pro Bullet catchera. Tuším, že Vánoce budou převážně pracovní (a jsem za to rád, u téhle práce si naprosto nejlépe odpočinu - jak duševně, tak fyzicky)
Smyslem tohoto příspěvku je říct, že práce na Kolonii stále pokračují.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)