Delší dobu přemýšlím nad jednou věcí. Není čas skončit s hrami, tvorbou, grafkou a začít "normálně" žít?
Proč? Od května bydlím ve vlastním bytě, denně dojíždím 50+km do práce tam a zpět. V autě strávím denně 2+ hodiny. 7,5 hodiny v práci, když mám krátký den, 12,5 hodiny, když mám den dlouhý. Téměř každý víkend mám aspoň jeden den nabouraný obdobně. Ráno vstávám v rozmetí 4:30-5:20, večer kolem desáté se snažím dostat do postele, abych ráno aspoň trochu fungoval.
Na hry není ani čas, ani síla a popravdě ani chuť. Mám vlastní "pařanský a vývojářský doupě" - od června jsem v něm seděl 5x-6x? Jsem utahaný z "běžného" života a řešit virtuální problémy (kdo komu co řekl nebo s kým se pohádal na Krevetě) už opravdu nezvládám. Dvojková verze krevety měla být už aspoň před 2 měsíci, s tím, že je to téměř před dokončením. Není hotovo dodnes.
Do toho škola, zkouškové za dveřmi, mám psát seminárky, semestrálky a další práce. Všechno odborný text, načítání literatury (ze 2/3 angličtina se kterou těžce válčím), zdrojování, kritický aparát... "Normální učení" se na zkoušky jsem upozadil a vůbec si jej - zatím - nepřipouštím.
Mimoto se angažuji v iniciativě MU Game studies (gamestudies.cz), což obnáší lítání na fakultu a další práce navíc. I když tam si v koutku duše hýčkám myšlenku, že na tom třeba postavím příští rok bakalářku a debata o hrách na fakiltí půdě má úplně jinší rozměr...
Jednoduchá matematika říká, že hypotéku musím platit a něco jíst musím taktéž, čiže práce nelze upozadit. Změnit práci na něco přijatelnějšího - v mém poměrně úzce specializovaném suboboru v okolí bydliště nenaleznu nic. Mimo obor to není na blanensku v době krize o nic lepší, navíc dnes mám životní náklady, které vyžadují určitý příjem, takže vzít práci v sámošce 5minut od bytu není možné. Jít na soukromo jako OSVČ - to není pro mě, i když si myslím, že dělat pod někým třeba weby, uživil bych se. Pár věcí jsem v poslední době udělal a lidi byli (imho kupodivu) spokojeni, občas jsem možná k sobě až moc kritický? Jen úvaha mimo.
Prakticky celý rok nezvládám. Pořád ta stejná ohraná písnička. Dlužím práci kam se podívám - Kreveta, Square2, War center - nejsou to nijak velké objemy. Za pár večerů by se to dalo zvládnout, ale já nemám už ani ty volné večery :x když se mi po měsíci odkaldů povede vyšetřit noc na tvorbu, obvykle veškerou tvůrčí snahu a zápal utne dosluhující počítač (na výměnu desky + procesoru + ram akutně nejsou peníze), který v náhodných intervalech zamrzá.
Jak se říká, život je otázkou priorit a ač si to nechci připustit, hry a freescénu dlouhodobě upozaďuju ve prospěch jinších, aktuálně "důležitějších" věcí. Nechám to ještě uzrát a projít hlavou, ale možná je na čase přiznat si, že tvorba her byla kreativní a nadmíru zajímavá kapitola v mém životě, uzavřít ji a běžet dál svůj krysí závod...
Proč? Od května bydlím ve vlastním bytě, denně dojíždím 50+km do práce tam a zpět. V autě strávím denně 2+ hodiny. 7,5 hodiny v práci, když mám krátký den, 12,5 hodiny, když mám den dlouhý. Téměř každý víkend mám aspoň jeden den nabouraný obdobně. Ráno vstávám v rozmetí 4:30-5:20, večer kolem desáté se snažím dostat do postele, abych ráno aspoň trochu fungoval.
Na hry není ani čas, ani síla a popravdě ani chuť. Mám vlastní "pařanský a vývojářský doupě" - od června jsem v něm seděl 5x-6x? Jsem utahaný z "běžného" života a řešit virtuální problémy (kdo komu co řekl nebo s kým se pohádal na Krevetě) už opravdu nezvládám. Dvojková verze krevety měla být už aspoň před 2 měsíci, s tím, že je to téměř před dokončením. Není hotovo dodnes.
Do toho škola, zkouškové za dveřmi, mám psát seminárky, semestrálky a další práce. Všechno odborný text, načítání literatury (ze 2/3 angličtina se kterou těžce válčím), zdrojování, kritický aparát... "Normální učení" se na zkoušky jsem upozadil a vůbec si jej - zatím - nepřipouštím.
Mimoto se angažuji v iniciativě MU Game studies (gamestudies.cz), což obnáší lítání na fakultu a další práce navíc. I když tam si v koutku duše hýčkám myšlenku, že na tom třeba postavím příští rok bakalářku a debata o hrách na fakiltí půdě má úplně jinší rozměr...
Jednoduchá matematika říká, že hypotéku musím platit a něco jíst musím taktéž, čiže práce nelze upozadit. Změnit práci na něco přijatelnějšího - v mém poměrně úzce specializovaném suboboru v okolí bydliště nenaleznu nic. Mimo obor to není na blanensku v době krize o nic lepší, navíc dnes mám životní náklady, které vyžadují určitý příjem, takže vzít práci v sámošce 5minut od bytu není možné. Jít na soukromo jako OSVČ - to není pro mě, i když si myslím, že dělat pod někým třeba weby, uživil bych se. Pár věcí jsem v poslední době udělal a lidi byli (imho kupodivu) spokojeni, občas jsem možná k sobě až moc kritický? Jen úvaha mimo.
Prakticky celý rok nezvládám. Pořád ta stejná ohraná písnička. Dlužím práci kam se podívám - Kreveta, Square2, War center - nejsou to nijak velké objemy. Za pár večerů by se to dalo zvládnout, ale já nemám už ani ty volné večery :x když se mi po měsíci odkaldů povede vyšetřit noc na tvorbu, obvykle veškerou tvůrčí snahu a zápal utne dosluhující počítač (na výměnu desky + procesoru + ram akutně nejsou peníze), který v náhodných intervalech zamrzá.
Jak se říká, život je otázkou priorit a ač si to nechci připustit, hry a freescénu dlouhodobě upozaďuju ve prospěch jinších, aktuálně "důležitějších" věcí. Nechám to ještě uzrát a projít hlavou, ale možná je na čase přiznat si, že tvorba her byla kreativní a nadmíru zajímavá kapitola v mém životě, uzavřít ji a běžet dál svůj krysí závod...
Komentáře
Prostě uděláš bakalářku na téma her. :) Stačí trochu věřit.
Závazky, které nejdou dodržet uřízni a je to. Bude se to jinak vléct jako šňůra a svazovat to ruce. Nech si vždy jen jeden herní projekt, a ono to hned půjde lépe... ten progress je taky jiný, když se člověk soustředí na jednu věc a pořád vidí pokrok... to se pak dělá jinak a je i jiná chuť...
Měl jsem to původně delší, ale to není důležité, takže prostě: Nevzdávej se a věř, že to bude lepší. :) Přál bych ti trochu klidu, zvolnění a střídmost v nabírání dalších věcí.
Ale určitě to úplně nezahazuj, on ten čas zase bude a ta chuť se taky nejspíše vrátí, až budeš mít vyřešeno to důležité ;)
jak psal likandro... pracovat na jedne veci...
dojizdeni... to sis tez vybral sam... bohuzel... musis se s tim smirit... ono treba dojizdej vlakem, a najednou mas denne 2 hodiny casu navrch... vemes notak a muzes delat :)... takze si to chce jen usporadat... ted tu brecis jak maly jarda, ze kvuli da se rict osobnimu zivotu nemas cas na nic ostatniho... konicky apod... ale sam sis tolik bocnich veci nabral jen a jen Ty sam...
na Tvem miste bych udelal to, ze si vezmu jeden projekt, ktery mi prijde nejdulezitejsi... a ten dodelal a takhle si bral vsecky po jednom....
skloubit s praci to jde vzdycky... taky nemam moc casu, je to videt na tom, jak prispivam na blog... ale delam spoustu jinych veci... :) a po case mi najednou zase to cmarani si chybi, tak proste vyclenim cas na to, a jdu do toho...
a to pockej, az prijdou deti, to si ani neprdnes na zachode... protoze na to nebudes mit cas... a presto se vsad, ze k tvorbe budes hodne casto sahat... a odreagovavat se u ni... a bude Ti jedno, ze spis o 2 hodiny mene... protoze prave v te chvili na to budes mit klid...
normalne zit znamena to, ze budes zit tak, jak si urcis Ty... on Ti nikdo ten zivot nenalajnuje :)
to musis Ty sam... a precejen, ja myslim ,ze Te tvorba naplnuje... at uz grafiky, hry... a pod...
Když se občas přistihnu že to dělám, tak se na dotyčnou věc prostě vykašlu - a jak píše i phob - když se naskytne příležitost, a pokud o to opravdu stojím, ozve se to samo. A navíc třeba i s tím bláznivým nadšením začátečníka x), který bere dělání her jako zábavu, a ne ubíjející povinnost.. vypadá to radikálně, ale je to zajímavá zkušenost :)
Ja napriklad na tvorbu 2 mesice vubec nesahl, ale ted jsem do toho zase nejak trosku skocil.
Taky si myslim,at tomu nechas volny prubeh. Klidne s tim na chvili prasti. Jestli Te tvorba laka, zacne Ti to po case chybet, a zase neco udelas. To je muj nazor, ja to mam taky tak(podle toho soudim).
S toho, co pises, je videt, ze to mas momentalne hodne narocne, ale rikam, klidek, ono se to samo ukaze.
Ve skratce, kdyz Te to ted nebere, nic nedelej. Ale nehazej flintu do zita. :)