Vzhůru do oblak

Vzhůru do oblak je příběh o 78letém prodejci balónků Carlovi Fredricksenovi, který si splní celoživotní sen o cestách a dobrodružstvích, když na svůj domek přiváže tisíce balónků a odletí s ním do divočiny Jižní Ameriky. Až pozdě zjistí, že se k němu potají připojil nadšený osmiletý skautík Russell, který mu snahou „za každou cenu pomoci starým lidem“ otravuje doposud poklidný život.

Vzhůru do oblak je již desátým celovečerním počinem studia Pixar a nutno dodat, že počinem nadmíru zdařilým.


Hned na začátku děje je divák konfrontován s dosavadním životem Carla a Ellie, jeho zesnulé manželky. Úvodní čtvrthodinka filmu hraje okatě na city a daří se jí strhnout diváka na stranu nespokojeného morouse Carla. Tento úvodní příběh, který fakticky uvádí diváka do filmu by sám o sobě obstál jako naprosto luxusní krátkometrážní animák. Snoubí se v něm perfektní zpracování, výtvarná stylizace, někdy až naivní scény, které lze pejorativně označit za prvoplánové dojáky. Nejedno oko nezůstane suché, při radostech i starostech, které přináší život. Vzhůru do oblak je první film, který mě dokázal rozplakat.

S objevením malého Russela je zbytek filmu – v porovnání se zmíněným retro začátkem – pouze slabý odvar. A to ze sebe Pixaři ždímají maximum.


Obstojný příběh o touze, snech a rozdílném pohledu na život. Konfrontace bezstarostného kluka a staříka, který má již život za sebou. Standardně vysoká, to jest dech beroucí, úroveň zpracování. Humor pro malé i velké diváky, poetičnost vyprávění, napětí i akce... to vše dělá ze Vzhůru do oblak jednoznačně animák roku a divák z něj musí odcházet minimálně velmi potěšen. Měl by.

Nelze se však ubránit myšlence, že po vážném a smutném začátku autoři příliš tlačí na pilu a snaží se bavit diváka za každou cenu. Některé scény tak působí přinejmenším křečovitě až zbytečně a film by se bez nich obešel. V kontrastu s komediálními prvky pak působí nastolení zcela vážných témat. Smrt, rozvod, nezájem o rodinu, morálka společnosti, honba za ziskem. To vše jsou myšlenky, které dětský divák nemá šanci pochopit a jsou tak určeny výhradně dospělým. I přes řadu gagů a u rodinného filmu zřejmě povinný americký happyend, bych neoznačil Vzhůru do oblak za veselý film, ale spíše za netuctovou výraznou hořko-sladkou komedii o životě.

Vzhůru do oblak je jeden z prvních masových filmů, které využívají 3D brýle. Zatímco Doba ledová 3 byla po větší část filmu rozplizlá a autoři se zřejmě teprve učili zacházet s novou technologií, Vzhůru do oblak poskytne o poznání kvalitnější zážitek. V úvodních scénách je sice dojem prostoru vytvářen pouze na úrovni 3-5 vrstev a iluze prostoru je při troše pozornosti dosti chatrná, to se ovšem mění během leteckých bitev, které dokáží dokonale strhnout a přenést přímo do středu dění.


Na snímku je vidět až maniakální snaha po detailu. Na každém sebemenším místě je nějaká textura, detaily v modelech i prostředí dosahují až absurdních rozměrů. Vše perfektně promyšlené, některých kousků a odkazů si napoprvé snad ani nelze všimnout.

Výtvarný styl hodnotím jako velmi povedený. Na jedné straně komixová stylizace, zjednodušení a zkratka, na straně druhé uvěřitelnost charakterů, detailní věrně působící textury, práce se světlem a až zarážející podoba s předlohami. Carl Fredricksen tak opravdu působí jako by jej hrál zesnulý Walter Matthau. Tento na první pohled nesourodý koktejl komixu a reality působí překvapivě kompaktně a vytváří dosud neviděné vizuální hody.

Příjemně pak potěšila úroveň českého dabingu, zejména Pavel Liška coby Dog je naprosto excelentní. Prostorový zvuk a perfektní hudba jen umocňují nevšední audiovizuální zážitek.


Přestože lze mít ke Vzhůru do oblak celou řadu připomínek a film působí místy lehce křečovitě, je jako celek vysoce nad průměrem a zcela válcuje další letošní animované hity. Devítka, Doba ledová 3, Zataženo, místy trakaře, G-force – všechny tyto pokusy zůstávají dalece ve stínu tohoto počinu. Nebojím se říct - navzdory famóznímu druhému Shrekovi, Madagaskaru a Příběhu žraloka - nejlepší animovaný film co dosud vyšel.

Komentáře

Firejs píše…
Všude je na to jen chvála, ale bohužel se mi to zatím vyhnulo velkým obloukem :(
Petr Vojtěch píše…
Up je opravdu skvělý a v kině jsem si ho moc užil. :) BTW: Liška v roli Duga (na stránkách Pixaru píšou Dug, ne Dog) opravdu exceluje ... veverka!
banane4joy píše…
Byl jsem s Luckou v kině a v jednu chvíli měl na krajíčku, protože film byl místy opravdu dojemný a zasmál jsem se asi taky. Skutečně mě rozbrečel jen film Auta (i po 20 shlédnutí).
Za úplně nejskvělejší film bych jej nepovažoval, ale líbilo se.
Likandro píše…
Pro mě taky nejlepší animák s pc grafikou (viděno ve 2D) :)

Jedinou výtku bych měl asi vůči konci, ten už byl takový možná zbytečně dětský (nic proti dětským filmům, ale v kontrastu s úvodem a scénami kde si oboje publikum přijde na své, to bylo hold slabší), ale jak jsi psal, jako celek supr zelený.

Článek se mi líbil :) paráda :)

Doufám, že brácha nekecal, když říkal, že mi to dá na DVD k Vánocům... :D